- Okulár - optický člen pro vhled do mikroskopu. Může mít různé hodnoty zvětšení nebo být i vybaven motivem (ukazovací jehla, kříž, kříž se stupnicí, síťka apod.). Obvykle bývá mikroskop vybaven okulárem WF 10x.
- Tubus okuláru - slouží ke vložení okuláru do správné pozice.
- Hlavice - v tomto případě monokulární (jeden vhled).
- Rameno mikroskopu
- Držák preparátu - v tomto případě pérový. Některé modely bývají vybaveny buď křížovým vodičem preparátu nebo přímo křížovým stolem, které zajistí pohodlný a přesný posun preparátu pod objektivem a zlepší orientaci v preparátu.
- Makro zaostřování - zajistí hrubé zaostření preparátu.
- Mikro zaostřování - umožní precizní doostření preparátu (některé modely mají makro i mikro zabudováno v jedné ose, v tom případě mluvíme o koaxiálním makro a mikro zaostřování).
- Základna (noha) mikroskopu
- Kolektor osvětlení - soustřeďuje paprsky světla
- Kondenzor - pomáhá měnit kontrast obrazu (může být vybaven clonou a držákem pro vkládání filtrů).
- Pracovní stolek
- Objektivy - optické členy s různými hodnotami zvětšení.
- Otočná hlavice pro objektivy - nosič objektivů, slouží k jejich snadné záměně.
Historie mikroskopu
Jaká je historie mikroskopu?
V průběhu historického období známého jako renesance, jenž následoval po "temném" středověku, spatřily světlo světa vynálezy knihtisku, střelného prachu a námořního kompasu, po nichž následovalo objevení Ameriky. Stejně pozoruhodným byl vynález světelného mikroskopu: přístroje, jenž umožňuje lidskému oku pozorovat pomocí objektivu nebo kombinací čoček zvětšené obrazy drobných předmětů. Umožnil spatřit fascinující detaily světů uvnitř světů.
Vynález skleněných čoček
Dlouho předtím, v mlhavé minulosti, kdosi zvedl kus průhledného krystalu, který byl uprostřed tlustší než na okrajích, podíval se skrze něj a zjistil, že se s jeho pomocí věci zdají být většími. Někdo také zjistil, že takový krystal může soustřeďovat sluneční paprsky a zapálit kus pergamenu nebo látky. Zvětšovací skla a "zápalná skla" jsou zmiňována v dílech Seneky a Plinia staršího, římských filosofů během prvního století před Kristem, avšak zřejmě nebyla příliš používána až do vynálezu brýlí koncem 13. století. Byla pojmenována čočkami, protože jejich tvar připomínal semena čočky. První jednoduchý mikroskop byl pouhou trubicí s deskou na předmět na jednom konci a s čočkou na druhém konci, jenž dával zvětšení méně než 10 průměrů - desetinásobek skutečné velikosti. Všeobecný údiv přístroj vzbudil při pozorování blech nebo drobných plazivých předmět, proto byl překřtěn na "bleší skla".
Zrození světelného mikroskopu
Asi v roce 1590 dva holandští výrobci brýlí, Zacharias Janssen a jeho syn Hans při experimentování s několika čočkami v trubici zjistili, že se blízké předmět jeví silně zvětšené. To byl předchůdce složeného mikroskopu a teleskopu. V roce 1609 Galileo, otec moderní fyziky a astronomie, uslyšel o těchto raných experimentech, vypracoval základy objektivu a vytvořil podstatně lepší přístroj s možností zaostření.
Anton van Leeuwenhoek (1632-1723)
Otec mikroskopie, Anton van Leeuwenhoek v Holandsku, začínal jako učeň ve skladu s textilním zbožím, kde byla zvětšovací skla používána k počítání nití v látce. Vypracoval nové metody broušení a leštění drobných čoček o velkém zakřivení, které jako jediné v té době dávaly zvětšení až do 270 průměrů. To jej vedlo ke zkonstruování mikroskopů a k biologickým objevům, jimiž se proslavil. Byl prvním, kdo spatřil a popsal bakterii, kvasnice, hemživý život v kapce vody a cirkulaci krvinek v kapilárách. Během svého dlouhého života používal svoje objektivy k pionýrským studiím nejrůznějších věcí, živých i neživých, a svoje nálezy popsal ve více než stovce dopisů, zasílaných Anglické královské společnosti a Francouzské akademii.
Robert Hooke (1635-1703)
Anglický otec mikroskopie, znovu potvrdil objevy Antona van Leeuwenhoeka, týkající se existence drobných živých organismů v kapce vody. Hooke vyrobil kopii Leeuwenhoekova světelného mikroskopu a jeho konstrukci následně zdokonalil. Významné bylo i jeho dílo Micrographia, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Jak vypadal jeho mikroskop můžeme vidět na přiloženém obrázku.
Jako první zahájilavýrobu mikroskopů firma Carl Zeiss v roce 1847. V lékařském světě použil mikroskop např. Francouz Luis Pasteur při objevu kvasinek nebo Robert Koch při objevu bacilů tuberkulozy a cholery. V 19. století prožívá mikroskop dramatický vývoj. Přispěli k tomu především Carl Zeiss, který věnoval významné úsilí výrobě mikroskopů, Ernst Abbe, jehož jména je spojováno s teoretickou studií optických principů a Otto Schott, který vedl výzkum optického skla.
Po světelném mikroskopu
Optický (paprskový) mikroskop dosáhl ve 30. letech 20.století své teoretické hranice. Světelný mikroskop, i s dokonalým mikroskopem a dokonalým osvětlením, nelze použít k rozlišení předmětů, jež jsou menší než polovina vlnové délky světla. Bílé světlo má průměrnou vlnovou délku 0,55 mikrometrů. Jakékoliv dvě čáry, které jsou od sebe vzdáleny méně než 0,257 mikronů, se budou jevit jako čára jediná, a jakýkoliv předmět o průměru menším než 0,275 mikronů bude neviditelný, nebo přinejlepším bude vypadat jako skvrna.
Aby mohli vědci pozorovat drobné částice pod mikroskopem, musejí světlo shromáždit dohromady a použít odlišný druh "osvětlení" o kratší vlnové délce. Bylo tedy nutno zkonstruovat mikroskop na jiném principu. Místo světelného paprsku se zde využívá elektronový paprsek (tok rychlých elektronů), místo skleněné čočky čočka magnetická. První mikroskop na tomto principu byl vyvinut v Německu v roce 1931 a zasloužili se o to především Max Knoll a Ernst Ruska. Byl to tzv. prozařovací elektronový mikroskop (TEM - Transmission Electron Microscope), kdy elektronové paprsky procházely zkoumaným předmětem (urychlovací napětí až 20 kV) a vytvořily stínový obraz (jako např. při promítání diapozitivu). Druhý typ elektronového mikroskopu, tzv. skenovací (SEM - Scanning Electron Microscope), se objevil v roce 1942, komerčně však byl požíván až kolem roku 1965, kdy se podařilo zvládnout skenování (postupné bombardování elektrony) vzorku (podobně jako např. při skenování fotografií). U tohoto typu mikroskopu je nutné urychlovací napětí pro elektrony 60 až 80 kV a jejich zvětšení je 30 000 násobné a s kombinací s mikroskopem optickým až 100 000 násobné.
Popis mikroskopu
Základem mikroskopu jsou čočky, které tvoří objektiv a okulár. Okuláry a objektivy jsou často výměnné. Zvětšení: asi 50× až 1000×. Maximální teoretické zvětšení je asi 2000× a to již naráží na fyzikální bariéry kvůli omezení délky světelných vln.
Přídavný objektiv zvyšuje/snižuje zvětšení a zároveň snižuje/zvyšuje pracovní vzdálenost. Přídavný objektiv se šroubuje na optiku těla mikroskopu.
Světelný mikroskop, ať se jedná o jednoduchý mikroskop, nebo složitý vědecký mikroskop, obsahuje tyto základní systémy:
Ovládání vzorku - přidržení a manipulace se vzorkem
Stolek - místo, kde spočívá vzorek
Svorky - slouží k přidržení vzorku na stolečku. (Protože si prohlížíte zvětšený obraz, i nejmenší pohyby vzorku mohou vést k tomu, že se části obrazu dostanou mimo vaše zorné pole.)
Stolek - místo, kde spočívá vzorek
Svorky - slouží k přidržení vzorku na stolečku. (Protože si prohlížíte zvětšený obraz, i nejmenší pohyby vzorku mohou vést k tomu, že se části obrazu dostanou mimo vaše zorné pole.)
Osvětlení - osvětlení vzorku (Nejjednodušším osvětlovacím systémem je zrcadlo, které odráží pokojové světlo skrze vzorek.)
Objektiv - tvoří obraz
Čočky objektivu - shromažďují světlo od vzorku
Okulár - přenáší a zvětšuje obraz z čoček objektivu do vašeho oka
Karusel - otočný stojan, nesoucí mnoho objektivů
Tubus - udržuje okulár ve správné vzdálenosti od objektivu a blokuje rozptýlené světlo
Zaostření - poloha objektivu ve správné vzdálenosti od vzorku
Knoflík hrubého zaostření - slouží k přemístění objektu do roviny zaostření objektivu
Knoflík jemného zaostření - slouží k jemnému zaostření obrazu
Knoflík hrubého zaostření - slouží k přemístění objektu do roviny zaostření objektivu
Knoflík jemného zaostření - slouží k jemnému zaostření obrazu
Tubus je spojen s ramenem mikroskopu prostřednictvím ozubnice s pastorkem. Tento systém umožňuje zaostřit obraz při výměně objektivu nebo pozorovatelů, a odsunout objektivy ze stolku při výměně vzorků. Některé výše zmiňované části nejsou na schématu znázorněny a mezi jednotlivými mikroskopy se mění.
Některé termíny v oboru mikroskopie
Zorné pole - oblast vzorku, kterou je vidět mikroskopem s daným objektivem.
Zvětšení - součin zvětšovací schopnosti objektivu a čoček okuláru.
Rozlišení - dva předměty jsou tak blízko u sebe, že již nejsou nadále detekovány jako samostatné objekty (zpravidla v nm).
Pracovní vzdálenost je vzdálenost mezi tělem mikroskopu a stolkem mikroskopu.
Studené světlo - souhrnné označení pro osvětlení, která na výstupu produkují pouze světlo, nikoliv teplo. Do této skupiny patří všechna osvětlení, u nichž je světlo vedeno od světelného zdroje (obvykle vysokovýkonové halogenové lampy 100-150 W) svazkem optických vláken k pozorovanému objektu. LED osvětlení - Je nejmodernější typ osvětlení, vybavený LED diodami, které vydávají bílé světlo se spektrem denního světla. Výhody jsou: odpadá nutnost použití modrého filtru (který se používá pro kompenzaci žlutého zabarvení světla halogenového osvětlení), výrazně prodloužená životnost řádově v tisících hodin, velmi nízká spotřeba proudu a relativně nízká pořizovací cena.
Mikroskop monokulární - monokulár - mikroskop, vybavený hlavicí s jedním okulárovým tubusem pro pozorování jedním okem.
Mikroskop binokulární - binokulár - mikroskop, vybavený hlavicí se dvěma okulárovými tubusy pro pozorování oběma očima.
Mikroskop trinokulární - trinokulár - mikroskop, vybavený hlavicí se dvěma okulárovými tubusy pro pozorování oběma očima a třetím tubusem pro připojení digitálního fotoaparátu nebo kamery.
Mikroskop inverzní - Tyto mikroskopy mají optickou soustavu oproti běžným mikroskopům obrácenou, tzn., že objektiv je pod pozorovaným objektem a osvětlovač nad ním. Základní typy inverzních mikroskopů jsou inverzní biologické mikroskopy (pro pozorování tkáňových kultur v živných roztocích) a inverzní metalografické mikroskopy (pro pozorování výbrusů kovů a podobných objektů). Mikroskop je vybavený hlavicí se dvěma okulárovými tubusy pro pozorování oběma očima a třetím tubusem pro připojení digitálního fotoaparátu nebo kamery.
Slovník optických pojmů
Aberace | Optická vada konstrukce objektivu. Objektiv nepřenáší všechny světelné paprsky do přesného ohniska. Existuje několik různých typů aberace, a každý z nich přispívá k jakosti zobrazení. |
Achromát | Systém objektivu určený k redukci chromatické aberace. Systém fotografického objektivu je zpravidla korigován tak, aby dával stejnou ohniskovou vzdálenost pro červenou a modrou vlnovou délku. |
Achromatický | Optika s korigovanými barvami, dávající skutečné barvy vzorku. |
Achromatický kondenzor | Kondenzor upravený pro obě sférické aberace. Je to nejběžnější typ, používaný jako součást mikroskopů s jasným polem. |
Antireflexní povlak | Povlak objektivu, jenž zlepšuje jeho schopnost účinněji přenášet světlo. |
Apochromát | Systém objektivu, v němž je chromatická aberace korigována pro tři nebo více barev. Apochromatické objektivy se používají pro fotografické rytiny a u teleobjektivů s velkými maximálními clonami. |
Bod očí | Poloha oka při používání vizuálního přístroje, jež umožňuje nejlepší možné pozorování. |
Clona | Otočný kotouč umístěný pod stolkem, jehož pevný nebo nastavitelný stupňovitý otvor umožňuje průchod světla otvorem stolku pod různými úhly. Též jako plynule proměnný průměr nastavitelný pákou, umístěnou po straně součásti. |
Clonové číslo | Clonové číslo určuje rozlišovací schopnost objektivu, hloubku ostrosti a jas obrazu. Čím větší je clonové číslo, tím větší je rozlišovací schopnost a tím menší je hloubka ostrosti. |
Čočka | Optické sklo, jež má dvě leštěné plochy a používá se ke konvergenci nebo divergenci světelných paprsků. |
Délka tubusu | Optická vzdálenost od objektivu k tubusu. Rozhoduje o vzájemné zaměnitelnosti optických součástí; např. u objektivu mikroskopu korigovaného pro 160 mm nelze délku tubusu použít na mikroskopu, korigovaném pro nekonečno. |
Diferenciální interferenční kontrast | (Často nazývaný Nomarski.) Používá se ke zkoumání kulatých, multicelulárních, trubkovitých nebo tlustých transparentních vzorků. Součásti: Kondenzor DIC, rekombinační hranol, objektivy DIC. Velmi specializovaný prvek, zpravidla používaný pro specifické aplikace. Nevýhody: cena; nelze používat s plastovými miskami. |
Dlouhá pracovní vzdálenost | Zpravidla objektiv s větší než normální pracovní vzdáleností. Používá se při mikroskopické manipulaci, inverzní mikroskopii, výrobě mikroskopických přístrojů. Normální objektiv 40X bude mít pracovní vzdálenost 0.06 mm. Dlouhá pracovní vzdálenost 40X bude mít 2.4 mm; zvlášť dlouhá pracovní vzdálenost 40X bude mít 10 mm; super dlouhá pracovní vzdálenost 40X bude mít 15 mm. Čím delší je pracovní vzdálenost, tím menší je rozlišovací schopnost. |
Dorazový šroub | Nastavitelný šroub, umístěný na základně zaostřovacího stojanu. Je-li nastaven správně, brání posunutí nosného tubus příliš nízko a potencionálnímu poškození, a to jak objektivu nejvyšší mohutnosti, tak vzorku. |
Fázový kontrast | Používá se k pozorování živých, nezbarvených vzorků. Součásti: Fázový kondenzor a fázové objektivy. Nevýhody: Vytváří optický artefakt zvaný fázová svatozář. Je proto zcela nepoužitelný pro kulaté, multicelulární nebo trubkovité vzorky, např. vejce, červy (hlísty), neurony. |
Filtr | Barevný transparentní materiál vloženy do cesty osvětlení s cílem změnit pozorovací podmínky. |
Filtr denního světla | Modrý filtr, používaný ke korekci barevné teploty světelného zdroje. |
Fluorescence | Používá se k lokalizaci fluorescenčně označeného materiálu (protein, enzym, gen) osvětlením materiálu jednou vlnovou délkou světla v naději, že se fluorescenční označení objeví v důsledku emitování tohoto světla na jiné vlnové délce; tzn. materiály označené FITC ve tkání při osvětlení modrým světlem budou emitovat světlo zelené. Součásti: Epifluorescenční nástavec, rtuťový (nebo jiný) světelný zdroj, napájecí zdroj, specializované filtrační systémy, každý pro jiné fluorescenční značení. Nevýhoda: Vzorek je zpravidla křehký, nestabilní a nelze jej používat nebo skladovat po dlouhou dobu. |
Fluorit | Objektiv korigovaný pro dvě vlnové délky, a tudíž s vyšší rozlišovací schopností než Achromát. (Existují výjimky.) Výrobci jej nazývají Fluor, Neo-Fluor, Fluotar. |
Hloubka ostrosti | Oblast kolem středu ohniska, v níž je obraz stále jasný. Čím větší je clonové číslo, tím menší je hloubka ostrosti. |
Hoffmanův modulační kontrast | Nazývaný "chudák Nomarski". Používá se ke zkoumání stejných typů vzorků, jako je DIC/Nomarski. Součásti: Hoffmanův kondenzor, polarizátor a Hoffmanovy objektivy. Nevýhody: Určitá ztráta rozlišovací schopnosti. |
Hrubé nastavení | Knoflík, jenž při zaostřování posouvá vzorek (nebo objektiv) rychle ve svislém směru. |
Huygenský okulár | Okulár, jenž provádí určitou míru korekce chromatického rozdílu zvětšení v achromatických objektivech. |
Chromatická aberace | Optická vada objektu, projevující se jako barevné okraje nebo světelné kruhy, což má za následek, že v různých vzdálenostech od objektivu jsou zaostřovány různé vlnové délky světla. |
Japonská průmyslová norma | Mezinárodní norma, používaná ve výrobě výměnných objektivů. Typický mikroskop typu JIS používá objektivy 36 mm + tubus o délce 170 mm, tvořící systém 206 mm. |
Jasné pole | Používá se k pozorování vzorků, které mají kontrast nebo barvu (tj. zbarvených histologických vzorků). Součásti: kondenzor a objektivy pro jasné pole. Nevýhody: nelze používat k pozorování vzorků s malým nebo nulovým kontrastem. |
Jemné nastavení | Knoflík, jenž posouvá vzorek (nebo objektiv) pomalu, svisle při zaostřování. |
Karusel | Otočný karuselový stojan pro sadu objektivů. |
Kondenzor | Systém čoček mezi zdrojem světla a vzorkem, jenž soustřeďuje světlo a zaostřuje je na vzorek. |
Konečný korekční systém | Optický systém, v němž je obraz tvořen pouze čočkami objektivu. |
Konfokální | Interferometrický mikroskop, používající otáčivou clonu a analýzu obrazu CCD. |
Kontrast | Světlo a tma. Aby vznikl dobrý obrázek, musíte mít dobrý kontrast i rozlišovací schopnost. |
Korigovaný objektiv | Systém čoček nebo objekt, korigující specifické aberace. |
Kreslicí tubus (camera lucida) | Umožňuje sledovat vzorek a papír/tužku při kreslení současně. |
Kulová aberace | Optická vada, kdy objektiv není schopen vytvořit ostrý obraz. Světelné paprsky, které procházejí objektivem v blízkosti jeho okraje, se sbíhají v bodě jiném, než paprsky, které procházejí středem objektivu. |
Mikrofotografická kamera | Lze ji připojit pouze k tubusu s třemi okuláry. Dává čisté ohnisko, minimální až nulové vibrace a velkou flexibilitu při vzájemné zaměnitelnosti držáků filmu, např. 35 mm, Polaroid 3x4 nebo Polaroid 4x5. Liší se co do složitosti a citlivosti (např. ruční, poloautomatická nebo plně automatická). |
Mikrofotografie | Proces dokumentování obrázků na film tak, jak jsou vidět prostřednictvím mikroskopu. |
Mikrometr okuláru | Prvek vložený do okuláru, jenž umožňuje měření vzorku. |
Mikroskop | Velmi přesný optický přístroj, jenž používá světlo k pozorování předmětů. Je schopen velkého zvětšení a rozlišení a slouží ke zviditelnění drobných detailů. |
Mikroskopický manipulátor | Slouží ke vstřikování látek do vzorku nebo k extrahování látek ze vzorku. Používá se rovněž k měření elektrického proudu, generovaného vzorkem. |
Mohutnost zvětšení | Míra schopnosti objektivu nebo kombinace objektivů způsobit, že předmět vypadá větší. Kolikrát je obraz pozorovaný mikroskopem větší, než by se předmět jevil při pozorování prostým okem. |
Montovaný na karuselu | Všechny objektivy jsou připojeny k jedinému společnému karuselu, umožňujícímu rychlé a přesné umístění objektivu během pozorování. |
Motorizované snímací stolky | Slouží k tomu, aby počítač mohl řídit pohyb vzorku. V současnosti jde o vysoce specializované a vzácné prvky, jež se však brzy stanou nezbytností v kombinaci s CCTV. |
Naklápěcí spoj | Je umístěn na základně ramena některých mikroskopů a umožňuje pozorovateli sklopit mikroskop pod pohodlnějším úhlem při pozorování sklíček se vzorky. |
Nástavec pro dva pozorovatele | Umožňuje dvěma pracovníkům pozorovat stejný vzorek současně pomocí jediného mikroskopu. |
Nástavec pro několik pozorovatelů | Umožňuje 2-8 lidem pozorovat současně stejný vzorek prostřednictvím téhož mikroskopu. |
Nekonečný korekční systém | Optický systém, v němž je obraz tvořen čočkami objektivu a čočkami tubusu. |
Německá průmyslová norma | Mezinárodní norma, používaná při výrobě výměnných objektivů. Typický mikroskop typu DIN používá objektivy 45 mm + tubus o délce 160 mm pro celkovou délku systému 205 mm. |
Nosný tubus | Hlavní konstrukce, která drží hledáček a objektivy v přesné vzájemné vzdálenosti, a která tomuto kombinovanému systému umožňuje přiblížit stolek do čistého ohniska. |
Objektiv | Systém složený z čoček v mikroskopu, jenž přijímá světlo ze zorného pole a vytváří první obraz. Systém čoček nejblíže vzorku. Dává primární zvětšení, tj. 2X, 4X, 10X. |
Objímka filtru | Štěrbina na mikroskopu, kam je možno vložit do dráhy osvětlení jeden ze sady filtrů. |
Ohnisková vzdálenost | Vzdálenost mezi základním bodem a středem ohniska. Ohnisková vzdálenost čoček objektivu je f1, ohnisková vzdálenost čoček tubusu je f2. Zvětšení je dáno poměrem ohniskové vzdálenosti čoček objektivu a ohniskové vzdálenosti čoček tubusu (pro Nekonečný korekční systém). |
Okulár | Systém objektivu nejblíže oku. Zvětšuje obraz tvořený objektivem. Takže pomocí objektivu 10X a okuláru 10X bude celkově zvětšení 100X. |
Osvětlení | Zdroj světla, dopadajícího na objekt pod objektivem. |
Osvětlení jasného pole | Světelný paprsek dopadající na objekt je paralelní s optickou osou. |
Osvětlení v temném poli | Světelný paprsek dopadá na předmět pod úhlem optické osy; proto škrábance a důlky na povrchu jsou osvětleny, zatímco ostatní intaktní část zůstává tmavá. |
Osvětlovací zrcadlo | Zpravidla dvoustranné zrcadlo na otočné ose, umístěné pod stolkem. Odráží světlo do otvoru stolku a na vzorek. |
Osvětlovač | Zdroj světla, jenž osvětluje předmět nebo pozorovaný vzorek. Jeho intenzita může být pevná nebo proměnná. |
Ozubnice s pastorkem | Fázové sdružení kola s redukcí a přizpůsobení ozubnice se svislými drážkami s cílem umožnit zcela přesné zaostření. |
Paralaxa | Chyba zobrazení, která vzniká, je-li použit stolkový mikrometr značné tloušťky. Dochází k ní, jestliže stupnice a vzorek se zdají být ve stejné rovině, což způsobuje nesprávná měření. |
Parfokální | Schopnost otáčet karuselem s objektivy s minimálním přeostřováním. |
Parfokální délka | Vzdálenost mezi povrchem vzorku a montážní polohou objektivu při zaostření. |
Plan objektiv | Objektiv s korigovanou rovinností pole, takže při pozorování vzorku je zaostřeno na celou plochu pole. Takže máme plan achromáty, plan fluority a plan apochromáty. |
Polarizační prvky | Lze je přidat ke stávajícímu základními mikroskopu s cílem lokalizovat dvojlomné materiály (např. krystaly). |
Pole | Skutečný průměr zorného pole, zpravidla vyjádřený v milimetrech. Se zvyšující se zvětšovací mohutností se zmenšuje zorné pole. |
Ponoření do oleje | Technika umístění speciálního oleje mezi objektiv 100X a sklíčko na stolku s cílem zlepšit jakost rozlišení při velkých zvětšeních. Olej se umísťuje rovněž mezi kondenzor a sklíčko. |
Pracovní vzdálenost | Vzdálenost od předního členu objektivu ke vzorku. |
Prázdné zvětšení | Zvětšení, které zvětšuje velikost, avšak nezvětšuje detail, a to v důsledku omezení rozlišovací schopnosti optického systému. |
Prvek s nábojovou vazbou | Detektor obrazu ve videokameře. |
Rameno | Díl sloužící jednak jako opěra nosného tubusu a systémů objektivu, a k upevnění mikroskopu při dopravě. |
Ramsdenův okulár | Okulár podobný Hyugenskému okuláru. Liší se tím, že má ohniskovou rovinu na povrchu, nebo zcela mimo povrch sběrných čoček. |
Reálné zorné pole | Rozsah (průměr) vzorku, pozorovatelného mikroskopem. |
Reliéf oka | Vzdálenost mezi přední čočkou mikroskopu a bodem očí. |
Rotační pozorování (360 ?) | Mikroskop nastavený tak, aby se okulár a tubus okuláru mohly vodorovně otáčet kolem. Takový přístroj umožňuje lidem pozorovat vzorek, aniž by se pohnuli oni, nebo aniž by se pohnul mikroskop. |
Rovina zobrazení | Rovina, která s optickou osou svírá pravý úhel v bodě zobrazení. |
Rozlišovací schopnost | Schopnost rozlišit dva body v dané vzdálenosti. |
Sklon (30-45 ?) | Tubus okuláru je vyroben pod určitým úhlem vzhledem k vodorovné rovině, aby poskytovala pohodlnější polohu těla během dlouhodobých pozorování. |
Snímací elektronový mikroskop | Mikroskop používající svazek elektronů, dopadající na vzorek. Sekundární elektrony, emitované v bodě dopadu, jsou zobrazovány pomocí technicky náročných snímačů. |
Souosost | Stav, kdy všechny optické členy jsou vystředěny na stejné ose. |
Stojan | Základní prvek mikroskopu, jenž drží všechny ostatní součásti. Zpravidla obsahuje světelný zdroj. |
Stolek | Plocha, která přidržuje vzorek. Mechanický stolek: pohybuje vzorkem ve všech čtyřech směrech. Otočný stolek: zpravidla se otáčí o 360 stupňů, nebo v případě otočného mechanického stolku, maximálně o 270 ?. |
Stolkový mikrometr | Slouží ke kalibraci očního mikrometru. |
Světlo | Elektromagnetické záření. |
Svorky stolku | Příchytky umístěné na stolku a sloužící k přichycení sklíček při pozorování. |
Širokoúhlý okulár | Okulár s velkým zorným polem s vysokým bodem očí. |
Temné pole | Používá se ke zkoumání vzorků, jež nelze odlišit od pozadí (např. syfilitické spirochéty, zrna stříbra v rentgenografii). Součásti: Suchý kondenzor pracující v temném poli pro malá zvětšení, a jakýkoliv objektiv pro malé zvětšení. Olejový kondenzor pracující v temném poli pro větší zvětšení. Olejové objektivy pro velká zvětšení musejí mít irisovou clonu. |
Teplota barev | Kvantitativní hodnota, označující množství barvy nebo barev, emitované nějakým předmětem. |
Tubus okuláru | Prodloužení tubusu tělesa o menším průměru, na nějž se nasazuje okulár. |
Ultrafialový | Část spektra, v němž jsou vlnové délky neviditelné. |
Video mikroskop | Umožňuje prohlížet vzorek na obrazovce. Obraz lze rovněž analyzovat pomocí počítače. Součásti: Stojan "C" (rozhraní mezi obvodem TV kamery a mikroskopem), kamera CCTV, monitor a případně obrazový procesor. Nevýhody: Drahé zařízení pouze v případě více specializovaných systémů. |
Virtuální obraz | Obraz, který nekonverguje v reálném prostoru. |
Vlnová délka | Světlo se pohybuje ve vlnách o proměnné délce. Měří se od vrcholu jedné vlny k vrcholu vlny další, a zpravidla se vyjadřuje v nanometrech (nm) nebo angströmech (A). |
Výměnný objektiv | Systém objektivu, zašroubovaný do otočného bajonetu s nosem, jenž je možno vyjmout a jenž bývá zpravidla nahrazen jiným objektivem se stejným montážním průměrem a závitem, avšak s odlišnou mohutností zvětšení. |
Výměnný okulár | Systém objektivu, jenž se vkládá do tubusu okuláru a jenž bývá zpravidla nahrazen jiným objektivem o stejném montážním průměru, avšak s odlišnou mohutností zvětšení. |
Vyvážení barev | Metoda úpravy světelného zdroje filtrací, takže světlo má optické charakteristiky podobné slunečnímu světlu. |
Základna | Těžká spodní část mikroskopu, která mu zajišťuje dobrou rovnováhu a odolnost proti nečekanému pohybu, "vibracím". |
Zaostřovací stojan | Součást sestavy (plus pastorek), jenž specificky umožňuje měnit vzdálenost mezi objektivem a vzorkem, a tudíž umožňuje požadované hrubé a jemné nastavení ohniska. |
Zvětšení | Zvětšení předmětu optickým přístrojem. Je to poměr velikosti obrazu ke skutečné velikosti pozorovaného předmětu. |
BlakeGew | 
I found this page on 16th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for: pandatsor's tools